V případě, že by zaměstnanec okamžitě zrušil pracovní poměr z jiného než zákonem uvedeného důvodu, bylo by takové okamžité zrušení neplatné a zaměstnavatel by se mohl této neplatnosti dovolat u soudu.
Kromě samotných soudních výloh by pak zaměstnanec měl povinnost zaměstnavateli nahradit případnou škodu, kterou by tímto postupem mohl zaměstnavateli způsobit (například v důsledku řádně nedokončené práce, kterou měl zaměstnanec rozpracovanou).
Vyhrát výběrové řízení na pracovní pozici vyžaduje důkladnou přípravu, sebedůvěru a efektivní prezentaci svých schopností a dovedností. Zde je několik tipů, které Vám mohou pomoci:
Přečtěte si pozorně inzerát na pracovní pozici a zjistěte, jaké jsou požadavky a očekávání zaměstnavatele. Důkladně si projděte popis pracovní pozice, kvalifikace, které jsou požadovány, a klíčové dovednosti, které jsou vyžadovány. Připravte si odpovídající argumenty a příklady svých dovedností a zkušeností, které odpovídají požadavkům.
Zkušební doba umožňuje jak zaměstnavateli, tak i zaměstnanci, aby si ověřili, zda jim pracovní poměr bude vyhovovat. Zaměstnavatel během ní může posoudit schopnosti zaměstnance, a naopak zaměstnanec může zjistit, zda ho daná práce baví a vyhovuje mu pracovní prostředí či kolektiv.
Zkušební doba není automatická - musí být vždy mezi stranami sjednána, a to nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Zkušební doba nesmí být sjednána delší než:
Určitě je velmi dobré začít hledat práci okamžitě. Je třeba si uvědomit, že zvláště u profesí, kde se vyžaduje středoškolské nebo vyšší vzdělání, trvá výběr nových zaměstnanců i několik měsíců (vypsání výběrového řízení, absolvování vstupních pohovorů, vyhodnocení kandidátů). Proto je třeba začít hledat práci okamžitě, a to i přesto, že do evidence Úřadu práce Vás vezmou až v den následující po skončení pracovního poměru.
Zaměstnavatel je oprávněn určit zaměstnanci nejen místo určení jeho pracovní cesty, ale i způsob dopravy. Ne vždy ale zaměstnanci daný typ přepravy vyhovuje. Smí v takovém případě po zaměstnavateli požadovat povolení jiného dopravního prostředku?
Každý zaměstnavatel může po vzájemné dohodě vyslat svého zaměstnance na pracovní cestu. V rámci cestovního příkazu pak zaměstnavatel zaměstnanci předem písemně určí:
Víkend je považován za čas odpočinku, který řada zaměstnanců tráví s rodinou či přáteli. Pokud zaměstnanec musí pracovat v sobotu nebo v neděli, je zaměstnavatel povinen mu tento ušlý čas kompenzovat nejen mzdou za vykonanou práci, ale také příplatkem za práci v sobotu a v neděli nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku zaměstnance. Je však možné, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na jiné výši příplatku (a to dokonce i směrem dolů, například 5 %) – takováto jiná úprava může být obsažena i v kolektivní smlouvě.
Zaměstnanec má po skončení pracovního poměru z organizačních důvodů nárok na zákonné odstupné, a to ať už končí výpovědí nebo dohodou.
Pokud došlo k rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů, náleží ze zákona zaměstnanci právo na odstupné nejméně ve výši jednoho až tří průměrných výdělků v závislosti na tom, jak dlouho trval jeho pracovní poměr u zaměstnavatele (1 průměrný výdělek/do jednoho roku trvání pracovního poměru, 2 průměrné výdělky/do dvou let trvání, 3 průměrné výdělky nad 2 roky trvání).
Obecně zákoník práce více pracovně právních vztahů (tedy pracovních poměrů a vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPČ a DPP) u jednoho zaměstnavatele nezakazuje, tudíž připouští. Ovšem není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovním poměru a stejnou nebo obdobnou pracovní aktivitu (popř. činnosti, které jsou částečně odlišné, přesto však spadají do sjednaného druhu práce) by ve svém „volném“ čase vykonával u téhož zaměstnavatele na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody.
Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel dle zákoníku práce. Zaměstnavatel může umožnit vyčerpání dovolené během výpovědní doby, ale také to umožnit nemusí. V tom případě by zaměstnavatel nevybranou dovolenou musel proplatit. Peníze za dovolenou by měly být proplaceny společně s poslední výplatou.
Zaměstnanec může o pracovní posudek požádat kdykoli během posledních dvou měsíců před koncem pracovního poměru, zaměstnavatel je povinen mu jej do 15 dnů od přijetí žádosti vydat.
Smyslem pracovního posudku je poskytnout případnému budoucímu zaměstnavateli hodnocení práce zaměstnance dosavadním zaměstnavatelem, včetně informací o jeho kvalifikaci a schopnostech.