Pokud jsou přesčasy sjednané v pracovní smlouvě, tak prvních 150 hodin přesčasů ročně se neproplácí. Ani nemáte nárok brát si za ně náhradní volno. Situace se má tak, že těchto 150 hodin je už zahrnuto do mzdy.
Proč je nutný souhlas se zpracováním osobních údajů v životopisu? Jméno a příjmení, fotografie, adresa a podobné položky jsou podle zákona tzv. osobní údaje. Aby zaměstnavatelé mohli se získanými životopisy pracovat - například je uložit do své databáze a dále je vyhodnocovat, musejí k tomu získat vaše svolení.
Vyhrát výběrové řízení na pracovní pozici vyžaduje důkladnou přípravu, sebedůvěru a efektivní prezentaci svých schopností a dovedností. Zde je několik tipů, které Vám mohou pomoci:
Přečtěte si pozorně inzerát na pracovní pozici a zjistěte, jaké jsou požadavky a očekávání zaměstnavatele. Důkladně si projděte popis pracovní pozice, kvalifikace, které jsou požadovány, a klíčové dovednosti, které jsou vyžadovány. Připravte si odpovídající argumenty a příklady svých dovedností a zkušeností, které odpovídají požadavkům.
Při sestavování rozvrhu dovolené by měl zaměstnavatel přihlížet nejen ke svým provozním potřebám, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance (pokud to tedy provozní podmínky dovolí, měl by zaměstnavatel například u zaměstnanců s dětmi zohlednit období školních prázdnin). Podle zákona smí k převodu dovolené dojít pouze za předpokladu, že řádnému vyčerpání dovolené zabrání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele.
Dostal-a jste pozvánku k pohovoru s personalistou? Kladete si otázku, jak se mám připravit na pohovor s personalistou?
Nejprve si zjistěte vše o firmě, nejlépe prostřednictvím www stránek. Personalista může dotazem ověřit, zda-li víte, do jaké firmy chcete nastoupit.
1. Proč a jakým způsobem došlo k ukončení posledního zaměstnání?
2. Jaké jsou Vaše silné a slabé stránky?
3. Proč bychom ze všech uchazečů měli vybrat právě Vás?
4. Jak vysoký si představujete plat, ev. bonusy?
Tento článek se věnuje situaci, kdy zaměstanec čerstvě nastoupí do zaměstnání a má v pracovní smlouvě sjednánu zkušební dobu 3 měsíce. Ve zkušební době zaměstnanec onemocní. Může jej zaměstnavatel okamžitě propustit? Na co má v takové situaci zaměstnanec nárok?
Týdenní pracovní doba je stanovena v délce 40 hodin týdně (pro jednosměnný pracovní režim). Zaměstnanec a zaměstnavatel si však mohou sjednat tzv. kratší pracovní dobu – v takovém případě zaměstnanci přísluší mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době.
Prací přesčas se obecně rozumí jakákoli práce zaměstnance konaná na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele, vykonávaná mimo rámec stanoveného rozvrhu směn a nad zákoníkem práce stanovenou týdenní pracovní dobu.
Zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu, který spočívá ve zvláštní povaze jeho činnosti, narušovat soukromí zaměstnance, a to ať už se jedná o odposlech, záznam telefonických hovorů zaměstnanců, kontrolu jejich e-mailů či pošty anebo třeba o provoz kamerového systému.
Na druhou stranu má ale zaměstnavatel v případě závažného důvodu právo do soukromí zaměstnance zasáhnout a výše uvedené kontroly zavést. A to za předpokladu, že bude zaměstnance předem informovat o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.
Žáci a studenti, kteří se vzdělávají v cizině, mohou požádat o posouzení postavení studia podle § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává rozhodnutí o postavení studia na střední škole v cizině na roveň studia na střední škole v České republice a rozhodnutí o postavení studia na vysoké škole v cizině na roveň studia na vysoké škole v ČR.
V poslední době se na Ministerstvo práce a sociálních věcí obracejí někteří poskytovatelé s dotazy, jak bude MPSV od prvního ledna 2014 přistupovat ke spolkům jako poskytovatelům sociálních služeb. S účinností od 1. ledna 2014 začne platit nový občanský zákoník, ve kterém je uvedeno, že sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky. „Rádi bychom poskytovatele uklidnili. Sociální služby budou moci poskytovat i nadále,“ říká ministr práce a sociálních věcí František Koníček.