Zaměstnavatel je oprávněn určit zaměstnanci nejen místo určení jeho pracovní cesty, ale i způsob dopravy. Ne vždy ale zaměstnanci daný typ přepravy vyhovuje. Smí v takovém případě po zaměstnavateli požadovat povolení jiného dopravního prostředku?
Každý zaměstnavatel může po vzájemné dohodě vyslat svého zaměstnance na pracovní cestu. V rámci cestovního příkazu pak zaměstnavatel zaměstnanci předem písemně určí:
Úpadek vyhlašuje soud v případech, kdy zaměstnavatel je v platební neschopnosti nebo z důvodu předlužení. Zaměstnavatel není schopen plnit své závazky k věřitelům mezi nimiž mohou být i zaměstnanci (nevyplacená mzda). Zahájené insolvenční řízení nemá vliv na pracovní poměr, zaměstnanec je povinen nadále pracovat a za svou práci má nárok na mzdu, kterou by měl zaměstnavatel nadále platit.
Rozvržení pracovní doby je výhradním právem zaměstnavatele. Rozvrh pracovní doby je však zaměstnavatel povinen vypracovat písemně a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena.
Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě, případně může být jednostranně stanovena zaměstnavatelem, a to buď vnitřním předpisem, nebo mzdovým výměrem. Bez ohledu na způsob stanovení výše mzdy však platí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.
Co mi hrozí, když jsem našel novou práci a současný zaměstnavatel trvá na dvou měsíční výpovědní lhůtě a příští den prostě nepřijdu do práce? Předně je nutné zdůraznit, že musíte podat výpověď. Jako zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu, zákon však počítá s tím, že dodržíte dvouměsíční výpovědní dobu. Pokud toto pravidlo porušíte, vystavujete se hned několika rizikům, viz. níže:
Podle analýzy Hospodářské komory ČR vánoční/novoroční večírky pro zaměstnance pořádá 60 % oslovených firem. Více než polovina z nich pak jako místo konání večírku volí restaurační zařízení. V případě jednorázových odměn na konci roku 34 % dotázaných volí mimořádnou peněžní odměnu nižší než měsíční plat. Mimořádné odměny svým zaměstnancům nevyplácí naopak 32 % podniků. Z další otázky průzkumu vyplynulo, že 40 % podniků posílá dárky jen významným klientům a obchodním partnerům, přičemž 5 % oslovených dává dárky všem.
Zaměstnavatel může zaměstnanci určit termín dovolené. Termín dovolené musí zaměstnavatel zaměstnanci sdělit nejpozději 14 dní předem, pokud se obě strany nedohodnou jinak. Zaměstnavatel by měl přihlédnout k požadavkům zaměstnance na termín čerpání dovolené. Pokud zaměstnavatel dovolenou rozdělí na více částí, měla by alespoň jedna část dovolené trvat nejméně 14 dní. Existují dvě výjimky čerpání dovolené, kdy termín dovolené určuje zaměstnanec:
Zaměstnavatel není oprávněn požadovat od zaměstnance sdělení konkrétních zdravotních problémů nebo účelu zdravotního vyšetření. Zaměstnavatel má však právo vědět, zda jdete k lékaři sám nebo jako doprovod blízkého příbuzného a to z důvodu případného nároku na náhradu mzdy.
Zaměstnavatel může uzavřít se zaměstnanci dohodu o hmotné odpovědnosti. Na základě této dohody odpovídá zaměstnanec za škodu na hodnotách, které mu byly svěřeny. Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně. Dohoda o hmotné odpovědnosti nesmí být uzavřena se zaměstnancem mladším 18 let. Každý schodek na svěřených hodnotách musí zaměstnanec zaměstnavateli nahradit z vlastních prostředků. Jedinou možností zaměstnance, jak se této povinnosti zbavit, je prokázat, že schodek nezavinil.
Je právem zaměstnavatele rozvrhovat pracovní dobu podle svého uvážení přičemž musí respektovat právní předpisy a jejich limity, sjednanou pracovní smlouvu a případně i vnitřní předpisy zaměstnavatele, které nesmí být v rozporu s právními předpisy České republiky. Pokud zaměstnavatel nařídí zaměstnanci práci nad rámec 40-ti hodinové týdenní pracovní doby, jedná se o přesčas. Zaměstnavatel může podle zákoníku práce přesčasy nařizovat jen výjimečně a z vážných provozních důvodů.