Zaměstnavatel není oprávněn požadovat od zaměstnance sdělení konkrétních zdravotních problémů nebo účelu zdravotního vyšetření. Zaměstnavatel má však právo vědět, zda jdete k lékaři sám nebo jako doprovod blízkého příbuzného a to z důvodu případného nároku na náhradu mzdy.
Zaměstnavatel musí zaměstnanci podle zákoníku práce poskytovat přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut, a to nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce. Dobu čerpání přestávky určuje zaměstnavatel. Musí však přitom dodržovat některá pravidla - přestávky nesmí být poskytovány na začátku a na konci směn a přestávka sice může být rozdělená na více částí, jedna část však musí být dlouhá nejméně 15 minut.
Během pracovní doby můžete navštívit lékaře, ale jen na dobu nezbytně nutnou, současně má zaměstnanec právo na poskytnutí placeného volna. Zaměstnanec by se měl především snažit, aby návštěva lékaře nezasahovala do pracovní doby nebo jen minimálně. Zdravotnické zařízení by mělo být co nejblíže bydlišti nebo pracovišti. Pokud by zaměstnanec navštívil jiné zdravotnické zařízení, za čas strávený nad rámec nutného nedostane zaplaceno.
Tento článek se věnuje situaci, kdy zaměstanec čerstvě nastoupí do zaměstnání a má v pracovní smlouvě sjednánu zkušební dobu 3 měsíce. Ve zkušební době zaměstnanec onemocní. Může jej zaměstnavatel okamžitě propustit? Na co má v takové situaci zaměstnanec nárok?
Každý zaměstnanec se může dostat do situace, kdy bude potřebovat svému zaměstnavateli doručit písemnost. Jak tedy správně listinné písemnosti zaměstnavateli doručovat, obzvláště v případě, když zaměstnavatel příliš "nespolupracuje"?
Co mi hrozí, když jsem našel novou práci a současný zaměstnavatel trvá na dvou měsíční výpovědní lhůtě a příští den prostě nepřijdu do práce? Předně je nutné zdůraznit, že musíte podat výpověď. Jako zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu, zákon však počítá s tím, že dodržíte dvouměsíční výpovědní dobu. Pokud toto pravidlo porušíte, vystavujete se hned několika rizikům, viz. níže:
Zákoník práce výslovně zakazuje zaměstnanci pracovat na hlavní pracovní poměr nebo i formou přivýdělku pro jiného zaměstnavatele, pokud by tím konkuroval svému zaměstnavateli.
V poslední době se na Ministerstvo práce a sociálních věcí obracejí někteří poskytovatelé s dotazy, jak bude MPSV od prvního ledna 2014 přistupovat ke spolkům jako poskytovatelům sociálních služeb. S účinností od 1. ledna 2014 začne platit nový občanský zákoník, ve kterém je uvedeno, že sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky. „Rádi bychom poskytovatele uklidnili. Sociální služby budou moci poskytovat i nadále,“ říká ministr práce a sociálních věcí František Koníček.
Mnoho zaměstnanců se setká s tím, že je zaměstnavatel vyšle na školení, kde si mají doplnit znalosti ve svém oboru. Každý zaměstnanec je povinen prohlubovat si svou kvalifikaci tak, aby mohl řádně v rámci pracovní smlouvy vykonávat sjednanou práci. Prohlubování kvalifikace, kterým se rozumí její doplňování, udržování nebo obnovování, se pak zpravidla uskutečňuje formou různých školení nebo kurzů. Zaměstnavatel může na své náklady zaměstnanci prohlubování kvalifikace uložit, ale pouze v rozmezí práce, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává.
Zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu, který spočívá ve zvláštní povaze jeho činnosti, narušovat soukromí zaměstnance, a to ať už se jedná o odposlech, záznam telefonických hovorů zaměstnanců, kontrolu jejich e-mailů či pošty anebo třeba o provoz kamerového systému.
Na druhou stranu má ale zaměstnavatel v případě závažného důvodu právo do soukromí zaměstnance zasáhnout a výše uvedené kontroly zavést. A to za předpokladu, že bude zaměstnance předem informovat o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.