Zákoník práce výslovně zakazuje zaměstnanci pracovat na hlavní pracovní poměr nebo i formou přivýdělku pro jiného zaměstnavatele, pokud by tím konkuroval svému zaměstnavateli.
Po skončení pracovního poměru už zaměstnanci mohou pracovat pro jiného zaměstnavatele bez omezení, pokud nejsou vázáni konkurenční dohodou. Zaměstnanec nesmí pracovat pro zaměstnavatele, který by svou činností konkuroval jinému zaměstnavateli. Zaměstnanec má možnost vyžádat si souhlas zaměstnavatele, že může pracovat pro konkurenci. Porušením ustanovení zákoníku práce se zaměstnanec vystavuje možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Ikdyž by zaměstnanec vykonával zcela odlišnou práci (jiný druh práce) pro druhého zaměstnavatele konkurenční firmy, jednalo by se o porušení ustanovení zákoníku práce.