Aktuálně 50732 nabídek práce!

Novinky z trhu práce a poradna

Zletilost v 16 letech, možnost pro děti začít podnikat

Končí doba, kdy se člověk může stát dospělým až v osmnácti letech. Od ledna získají zletilost i šestnáctileté děti. Ve výjimečných případech to povoluje nový občanský zákoník. Nová pravidla tak mohou využít už velmi mladí podnikatelé. Pokud je nezletilému alespoň 16 let, souhlasí s tím jeho zákonní zástupci a osvědčí soudu, že má z čeho žít, je způsobilý spravovat si sám své záležitosti, pak zákoník nařizuje, že mu svéprávnost musí být přiznána. Vše je uvedeno v §33 občanského zákoníku platného od 1.1.2014:

Výpověď pro nadbytečnost

Nejvyšší soud ČR potvrdil svou ustálenou rozhodovací praxi v oblasti výpovědi pro nadbytečnost z důvodů organizačních změn. Tento institut představuje relativně flexibilní způsob pro zaměstnavatele, jak ukončit pracovní poměr zaměstnance, jehož pracovní místo se na základě rozhodnutí zruší. Je totiž jen a pouze na zaměstnavateli, aby stanovil svou organizační strukturu.

Převod dovolené do dalšího roku?

Při sestavování rozvrhu dovolené by měl zaměstnavatel přihlížet nejen ke svým provozním potřebám, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance (pokud to tedy provozní podmínky dovolí, měl by zaměstnavatel například u zaměstnanců s dětmi zohlednit období školních prázdnin). Podle zákona smí k převodu dovolené dojít pouze za předpokladu, že řádnému vyčerpání dovolené zabrání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Práce na černo a pokuty i pro zaměstnance

Před prací na černo musíme důrazně varovat zaměstnavatele i zaměstnance, neboť oběma účastníkům hrozí vysoké pokuty. V prvé řadě hrozí pokuta od inspekce práce. Zaměstnanec, kterému inspekce prokáže, že pracoval na černo, hrozí pokuta až do 100.000 Kč. Pokud by se této pokutě chtěl vyhnout a například se snažil zamlčet svou totožnost, může mu inspekce práce jen za to udělit pokutu až 200.000 Kč. Mnohem hůře na tom však bude zaměstnavatel. Horní hranice pokuty pro zaměstnavatele je hrozivých 10 milionů korun.

Čeho si personalisté při pohovorech nejvíce všímají?

Personalisté si potřebují udělat ucelený obrázek o Vaší osobnosti, zda-li se na nabízenou pracovní pozici hodíte a jakým budete pro firmu přínosem. Chtějí znát Vaše zkušenosti. Nemá smysl používat fráze typu "jsem flexibilní", "jsem zaměřený na cíl", které jsou nicneříkající a pro personalisty unavující. Personalisty také zajímá, zda-li zapadnete do týmu.

Co mi hrozí, když nedodržím výpovědní dobu?

Co mi hrozí, když jsem našel novou práci a současný zaměstnavatel trvá na dvou měsíční výpovědní lhůtě a příští den prostě nepřijdu do práce? Předně je nutné zdůraznit, že musíte podat výpověď. Jako zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu, zákon však počítá s tím, že dodržíte dvouměsíční výpovědní dobu. Pokud toto pravidlo porušíte, vystavujete se hned několika rizikům, viz. níže:

Práce na částečný úvazek

Práce na částečný úvazek, podle analýzy portálu TIP-PRACE.cz, nabývá nebývalého rozmachu. Práce na částečný úvazek je vhodná především pro osoby se změněnou pracovní schopností nebo osoby časově limitované (např. rodiče malých dětí). Zaměstnavatelé se snaží ušetřit na mzdách a v rámci možností volí částečné úvazky. Je prokázáno, že produktivita zaměstnance na částečný pracovní úvazek je vyšší oproti zaměstnanci, který je zaměstnán na plný úvazek.

Mohu pracovat na dvě smlouvy pro jednoho zaměstnavatele?

Obecně zákoník práce více pracovně právních vztahů (tedy pracovních poměrů a vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPČ a DPP) u jednoho zaměstnavatele nezakazuje, tudíž připouští. Ovšem není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovním poměru a stejnou nebo obdobnou pracovní aktivitu (popř. činnosti, které jsou částečně odlišné, přesto však spadají do sjednaného druhu práce) by ve svém „volném“ čase vykonával u téhož zaměstnavatele na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody.

Jak se počítá odstupné a nároky u Úřadu práce

Zaměstnanec má po skončení pracovního poměru z organizačních důvodů nárok na zákonné odstupné, a to ať už končí výpovědí nebo dohodou. 

Pokud došlo k rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů, náleží ze zákona zaměstnanci právo na odstupné nejméně ve výši jednoho až tří průměrných výdělků v závislosti na tom, jak dlouho trval jeho pracovní poměr u zaměstnavatele (1 průměrný výdělek/do jednoho roku trvání pracovního poměru, 2 průměrné výdělky/do dvou let trvání, 3 průměrné výdělky nad 2 roky trvání).

Pokračovat na další články poradny práce