Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě, případně může být jednostranně stanovena zaměstnavatelem, a to buď vnitřním předpisem, nebo mzdovým výměrem. Bez ohledu na způsob stanovení výše mzdy však platí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.
Syndrom vyhoření byl popsán již v roce 1975 jako psychický stav, prožitek vyčerpání a často i celková únava.
Hledáte způsob, jak motivovat zaměstnance a dosáhnout tak vyšších výkonů a zlepšení přístupu zaměstnanců k práci? Pokud nebudete zaměstnance dostatečně motivovat, dopustíte se závažné chyby, které může znamenat i konec prosperity nebo existence vaší firmy.
Tento článek se věnuje situaci, kdy zaměstanec čerstvě nastoupí do zaměstnání a má v pracovní smlouvě sjednánu zkušební dobu 3 měsíce. Ve zkušební době zaměstnanec onemocní. Může jej zaměstnavatel okamžitě propustit? Na co má v takové situaci zaměstnanec nárok?
Pomoci lidem získat cennou praktickou zkušenost a zlepšit tím jejich možnosti na trhu práce se snaží projekty „Stáže ve firmách – vzdělávání praxí“ a „Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání.“ Projekty realizuje Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. „Dosavadní výsledky ukazují, že stáže pomáhají účastníkům zvýšit sebevědomí a lépe se uplatnit na trhu práce. Věřím, že i můj nástupce bude na věc nahlížet stejně a že podpoří jejich pokračování,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí František Koníček.
V době čerpání dovolené má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci za každou hodinu, kterou by v daném dnu měl odprocovat podle rozvrhu směn.
Např. při 8hodinové pracovní době přísluší zaměstnanci za každý den dovolené náhrada mzdy za 8 hodin; za den, kdy měla být odpracována 4hodinová směna, přísluší náhrada mzdy za 4 hodiny apod.
Zaměstnavatel musí zaměstnanci podle zákoníku práce poskytovat přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut, a to nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce. Dobu čerpání přestávky určuje zaměstnavatel. Musí však přitom dodržovat některá pravidla - přestávky nesmí být poskytovány na začátku a na konci směn a přestávka sice může být rozdělená na více částí, jedna část však musí být dlouhá nejméně 15 minut.
Zaměstnavatel může zaměstnanci určit termín dovolené. Termín dovolené musí zaměstnavatel zaměstnanci sdělit nejpozději 14 dní předem, pokud se obě strany nedohodnou jinak. Zaměstnavatel by měl přihlédnout k požadavkům zaměstnance na termín čerpání dovolené. Pokud zaměstnavatel dovolenou rozdělí na více částí, měla by alespoň jedna část dovolené trvat nejméně 14 dní. Existují dvě výjimky čerpání dovolené, kdy termín dovolené určuje zaměstnanec:
Zásadní změna - zaměstnavatelé musí vyhovět lidem pečujícím o děti do 15 let věku. Požádá-li zaměstnanec o zkrácený úvazek a nebrání-li tomu vážné provozní důvody, je zaměstnavatel povinen žádosti zaměstnance vyhovět. Zaměstnavatelé dosud nebyli ochotni na částečné úvazky přistoupit z ekonomických důvodů. Podle soudců nemohou být obtíže ve fungování firmy nebo úřadu důvodem pro zrušení částečného úvazku, nebo dokonce výpověď. I vláda si uvědomuje problém, který nejvíc dopadá na absolventy, seniory a matky či otce po rodičovské dovolené.
Zaměstnanec může o pracovní posudek požádat kdykoli během posledních dvou měsíců před koncem pracovního poměru, zaměstnavatel je povinen mu jej do 15 dnů od přijetí žádosti vydat.
Smyslem pracovního posudku je poskytnout případnému budoucímu zaměstnavateli hodnocení práce zaměstnance dosavadním zaměstnavatelem, včetně informací o jeho kvalifikaci a schopnostech.