Nejen při hledání zaměstnání mnoho z nás může ztratit sebevědomí (sebedůvěru). Existuje šest jednoduchých triků, jak zvýšit sebedůvěru:
1. Buďte důslední - dodržujte svá předsevzetí.
2. Přestaňte se srovnávat s ostatními.
3. Pochvalte si své úspěchy.
4. Naučte se nový věcem.
5. Soustřeďte se na své úspěchy.
6. Buďte na sebe hrdí.
Mnoho zaměstnanců se setká s tím, že je zaměstnavatel vyšle na školení, kde si mají doplnit znalosti ve svém oboru. Každý zaměstnanec je povinen prohlubovat si svou kvalifikaci tak, aby mohl řádně v rámci pracovní smlouvy vykonávat sjednanou práci. Prohlubování kvalifikace, kterým se rozumí její doplňování, udržování nebo obnovování, se pak zpravidla uskutečňuje formou různých školení nebo kurzů. Zaměstnavatel může na své náklady zaměstnanci prohlubování kvalifikace uložit, ale pouze v rozmezí práce, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává.
Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě, případně může být jednostranně stanovena zaměstnavatelem, a to buď vnitřním předpisem, nebo mzdovým výměrem. Bez ohledu na způsob stanovení výše mzdy však platí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.
V zimě dochází na namrzlých chodnících k mnoha úrazům. Zejména ranní cesta do práce, kdy chodníky často ještě nejsou ošetřeny, může být docela nebezpečná – snadno může dojít k pádu a úrazu.
Pracovním úrazem se rozumí každé poškození zdraví zaměstnance, došlo-li k němu:
Rozvržení pracovní doby je výhradním právem zaměstnavatele. Rozvrh pracovní doby je však zaměstnavatel povinen vypracovat písemně a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena.
Zaměstnavatel je povinen písemně vypracovat týdenní rozvrh pracovní doby. S rozvrhem pracovní doby musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit minimálně 2 týdny předem, nedohodnou-li se obě strany jinak. Stejně tak musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit i s jakoukoliv změnou rozvrhu pracovní doby. Zaměstnavatel tedy nemůže zaměstnanci změnit směnu ze dne na den, nedohodnou-li se písemně jinak. Řešením je práce přesčas, kterou může s vážných provozních důvodů zaměstnavatel nařídit, ale musí respektovat zákonná ustanovení vztahující se na práci přesčas.
Ukončit dohodu o pracovní činnosti, dále jen "DPČ", lze několika způsoby - dohodou, okamžitým zrušením nebo výpovědí. Pro ukončení dohody o pracovní činnosti neplatí tak přísná pravidla jako pro pracovní smlouvu, nicméně i tato pravidla stanovená zákoníkem práce je nutné dodržovat.
1. Ukončení dohodou - obě smluvní strany v dohodě o ukončení platnosti dohody o pracovní činnosti stanoví datum ukončení. Dohoda o ukončení DPČ musí mít písemnou formu.
Končí doba, kdy se člověk může stát dospělým až v osmnácti letech. Od ledna získají zletilost i šestnáctileté děti. Ve výjimečných případech to povoluje nový občanský zákoník. Nová pravidla tak mohou využít už velmi mladí podnikatelé. Pokud je nezletilému alespoň 16 let, souhlasí s tím jeho zákonní zástupci a osvědčí soudu, že má z čeho žít, je způsobilý spravovat si sám své záležitosti, pak zákoník nařizuje, že mu svéprávnost musí být přiznána. Vše je uvedeno v §33 občanského zákoníku platného od 1.1.2014:
V případě, že by zaměstnanec okamžitě zrušil pracovní poměr z jiného než zákonem uvedeného důvodu, bylo by takové okamžité zrušení neplatné a zaměstnavatel by se mohl této neplatnosti dovolat u soudu.
Kromě samotných soudních výloh by pak zaměstnanec měl povinnost zaměstnavateli nahradit případnou škodu, kterou by tímto postupem mohl zaměstnavateli způsobit (například v důsledku řádně nedokončené práce, kterou měl zaměstnanec rozpracovanou).