Tento článek se věnuje situaci, kdy zaměstanec čerstvě nastoupí do zaměstnání a má v pracovní smlouvě sjednánu zkušební dobu 3 měsíce. Ve zkušební době zaměstnanec onemocní. Může jej zaměstnavatel okamžitě propustit? Na co má v takové situaci zaměstnanec nárok?
Obecně zákoník práce více pracovně právních vztahů (tedy pracovních poměrů a vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPČ a DPP) u jednoho zaměstnavatele nezakazuje, tudíž připouští. Ovšem není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovním poměru a stejnou nebo obdobnou pracovní aktivitu (popř. činnosti, které jsou částečně odlišné, přesto však spadají do sjednaného druhu práce) by ve svém „volném“ čase vykonával u téhož zaměstnavatele na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody.
Zásadní změna - zaměstnavatelé musí vyhovět lidem pečujícím o děti do 15 let věku. Požádá-li zaměstnanec o zkrácený úvazek a nebrání-li tomu vážné provozní důvody, je zaměstnavatel povinen žádosti zaměstnance vyhovět. Zaměstnavatelé dosud nebyli ochotni na částečné úvazky přistoupit z ekonomických důvodů. Podle soudců nemohou být obtíže ve fungování firmy nebo úřadu důvodem pro zrušení částečného úvazku, nebo dokonce výpověď. I vláda si uvědomuje problém, který nejvíc dopadá na absolventy, seniory a matky či otce po rodičovské dovolené.
Víkend je považován za čas odpočinku, který řada zaměstnanců tráví s rodinou či přáteli. Pokud zaměstnanec musí pracovat v sobotu nebo v neděli, je zaměstnavatel povinen mu tento ušlý čas kompenzovat nejen mzdou za vykonanou práci, ale také příplatkem za práci v sobotu a v neděli nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku zaměstnance. Je však možné, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na jiné výši příplatku (a to dokonce i směrem dolů, například 5 %) – takováto jiná úprava může být obsažena i v kolektivní smlouvě.
Končí doba, kdy se člověk může stát dospělým až v osmnácti letech. Od ledna získají zletilost i šestnáctileté děti. Ve výjimečných případech to povoluje nový občanský zákoník. Nová pravidla tak mohou využít už velmi mladí podnikatelé. Pokud je nezletilému alespoň 16 let, souhlasí s tím jeho zákonní zástupci a osvědčí soudu, že má z čeho žít, je způsobilý spravovat si sám své záležitosti, pak zákoník nařizuje, že mu svéprávnost musí být přiznána. Vše je uvedeno v §33 občanského zákoníku platného od 1.1.2014:
Může být osoba pečující o osobu blízkou zaměstnána?
Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě, případně může být jednostranně stanovena zaměstnavatelem, a to buď vnitřním předpisem, nebo mzdovým výměrem. Bez ohledu na způsob stanovení výše mzdy však platí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.
Zaměstnavatel může zaměstnanci přidělovat jen takovou práci, kterou má uvedenou v pracovní smlouvě. Problém může nastat v případě, kdy je pracovní náplň uvedena přiliš všeobecně. Např. máte-li v pracovní smlouvě uvedenu profesi "Učetní", musíte vykonávat jakoukoliv účetní práci. Bude-li ve smlouvě uvedeno v náplni práce "Mzdová účetní", již Vás zaměstnavatel nemůže nutit vykonávat práci finanční účetní nebo skladové účetní.
Zaměstnavatel, který inspektorům práce nedoloží pracovní smlouvu pracovníka, který u něho zaměstnán může být obviněn z tzv. Švarcsystému, přičem zaměstnavateli hrozí velmi vysoké pokuty. Inspektor práce se může domnívat, že zaměstnanec není zaměstnán na pracovní smlouvu, ale práci vykonává jako podnikatel na své IČ, což je nezákonné. Kromě vysokých pokut hrozí i doplacení daní, zdravotního a sociálního pojištění včetně dalších pokut. Doporučujeme zaměstnavatelům pečlivost při ukládání aktivních i neaktivních pracovních smluv.
Před prací na černo musíme důrazně varovat zaměstnavatele i zaměstnance, neboť oběma účastníkům hrozí vysoké pokuty. V prvé řadě hrozí pokuta od inspekce práce. Zaměstnanec, kterému inspekce prokáže, že pracoval na černo, hrozí pokuta až do 100.000 Kč. Pokud by se této pokutě chtěl vyhnout a například se snažil zamlčet svou totožnost, může mu inspekce práce jen za to udělit pokutu až 200.000 Kč. Mnohem hůře na tom však bude zaměstnavatel. Horní hranice pokuty pro zaměstnavatele je hrozivých 10 milionů korun.