Ustavení v Zákoníku práce se na přesčasy v rámci dohody o pracovní činnosti nevztahuje. Zaměstnanec má tedy právo na proplacení všech odpracovaných hodin sjednaných v dohodě + přesčasy. Náhradní volno lze uplatnit pouze v případě bylo-li ujednáno v dohodě o pracovní činnosti.
Vyhrát výběrové řízení na pracovní pozici vyžaduje důkladnou přípravu, sebedůvěru a efektivní prezentaci svých schopností a dovedností. Zde je několik tipů, které Vám mohou pomoci:
Přečtěte si pozorně inzerát na pracovní pozici a zjistěte, jaké jsou požadavky a očekávání zaměstnavatele. Důkladně si projděte popis pracovní pozice, kvalifikace, které jsou požadovány, a klíčové dovednosti, které jsou vyžadovány. Připravte si odpovídající argumenty a příklady svých dovedností a zkušeností, které odpovídají požadavkům.
Týdenní pracovní doba je stanovena v délce 40 hodin týdně (pro jednosměnný pracovní režim). Zaměstnanec a zaměstnavatel si však mohou sjednat tzv. kratší pracovní dobu – v takovém případě zaměstnanci přísluší mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době.
Prací přesčas se obecně rozumí jakákoli práce zaměstnance konaná na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele, vykonávaná mimo rámec stanoveného rozvrhu směn a nad zákoníkem práce stanovenou týdenní pracovní dobu.
Dosažení důchodového věku ani započetí pobírání starobního důchodu nemá na váš pracovní poměr žádný vliv. Pokud tedy máte nyní sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou, ten bude nadále pokračovat, aniž by bylo nutné sjednávat novou pracovní smlouvu nebo činit jakékoli jiné právní úkony. Navíc pokud budete pobírat starobní důchod a současně pracovat alespoň 360 dnů, budete moci požádat o navýšení důchodu.
Obecně zákoník práce více pracovně právních vztahů (tedy pracovních poměrů a vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPČ a DPP) u jednoho zaměstnavatele nezakazuje, tudíž připouští. Ovšem není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovním poměru a stejnou nebo obdobnou pracovní aktivitu (popř. činnosti, které jsou částečně odlišné, přesto však spadají do sjednaného druhu práce) by ve svém „volném“ čase vykonával u téhož zaměstnavatele na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody.
Práce z domova patří mezi nejžádanější benefity a výrazně vzrostl počet firem, které jej svým zaměstnancům umožňují. Práci z domova nyní umožnují zaměstnavatelé i v oborech, kde bychom to tolik nečekali – ve veřejném sektoru, stavebnictví, v realitách a obchodu. Důležité je ale uvědomit si, že práce z domova nevyhovuje každému. Naučit se pracovat efektivně v domácím prostředí totiž není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.
Zaměstnavatel může zaměstnanci určit termín dovolené. Termín dovolené musí zaměstnavatel zaměstnanci sdělit nejpozději 14 dní předem, pokud se obě strany nedohodnou jinak. Zaměstnavatel by měl přihlédnout k požadavkům zaměstnance na termín čerpání dovolené. Pokud zaměstnavatel dovolenou rozdělí na více částí, měla by alespoň jedna část dovolené trvat nejméně 14 dní. Existují dvě výjimky čerpání dovolené, kdy termín dovolené určuje zaměstnanec:
Pomoci lidem získat cennou praktickou zkušenost a zlepšit tím jejich možnosti na trhu práce se snaží projekty „Stáže ve firmách – vzdělávání praxí“ a „Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání.“ Projekty realizuje Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. „Dosavadní výsledky ukazují, že stáže pomáhají účastníkům zvýšit sebevědomí a lépe se uplatnit na trhu práce. Věřím, že i můj nástupce bude na věc nahlížet stejně a že podpoří jejich pokračování,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí František Koníček.
Práce na částečný úvazek, podle analýzy portálu TIP-PRACE.cz, nabývá nebývalého rozmachu. Práce na částečný úvazek je vhodná především pro osoby se změněnou pracovní schopností nebo osoby časově limitované (např. rodiče malých dětí). Zaměstnavatelé se snaží ušetřit na mzdách a v rámci možností volí částečné úvazky. Je prokázáno, že produktivita zaměstnance na částečný pracovní úvazek je vyšší oproti zaměstnanci, který je zaměstnán na plný úvazek.
Zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu, který spočívá ve zvláštní povaze jeho činnosti, narušovat soukromí zaměstnance, a to ať už se jedná o odposlech, záznam telefonických hovorů zaměstnanců, kontrolu jejich e-mailů či pošty anebo třeba o provoz kamerového systému.
Na druhou stranu má ale zaměstnavatel v případě závažného důvodu právo do soukromí zaměstnance zasáhnout a výše uvedené kontroly zavést. A to za předpokladu, že bude zaměstnance předem informovat o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.