Zaměstnavatel je oprávněn přidělovat zaměstnanci jakoukoliv práci, která byla sjednána v rámci pracovní smlouvy. Sjednaný druh práce tak vymezuje hranice konkrétních pracovních činností, které smí zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat.
Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro některou z důležitých osobních překážek v práci, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno a v některých případech i náhradu mzdy. Za důležité osobní překážky na straně zaměstnance se pak považuje například dočasná pracovní neschopnost, vyšetření a ošetření ve zdravotnickém zařízení, narození dítěte či doprovod.
Ještě stále mnoho uchazečů o práci je ochotno přistoupit na práci bez jakékoliv písemné smlouvy (dohody), tedy práci na černo. Takový "zaměstnanec" se vystavuje riziku nevyplacení odměny za provedenou práci a případnému složitému dokazovaní u soudu. Zaměstanavtel se vystavuje různým pokutám ze strany FÚ, OSSZ a současně s největší pravděpodobností bude zahájeno i trestní řízení. Současnému stavu nahrává i omezení odměny u dohody o provedení práce, kde do 10.000,- Kč se odvede pouze daň z příjmu.
Obecně zákoník práce více pracovně právních vztahů (tedy pracovních poměrů a vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPČ a DPP) u jednoho zaměstnavatele nezakazuje, tudíž připouští. Ovšem není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovním poměru a stejnou nebo obdobnou pracovní aktivitu (popř. činnosti, které jsou částečně odlišné, přesto však spadají do sjednaného druhu práce) by ve svém „volném“ čase vykonával u téhož zaměstnavatele na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody.
Z fyziologického hlediska je noc určena k tomu, aby člověk odpočíval, tudíž se na zaměstnance pracující v noci uplatňuje zvýšená ochrana. Zaměstnanci pracující v noci jsou povinni podstoupit periodické lékařské prohlídky častěji za účelem ověření jejich zdravotní způsobilosti nejen pro danou práci, ale právě i pro práci v noci.
Zaměstnancem pracujícím v noci se rozumí takový, který odpracuje během noční doby (doba mezi 22. a šestou hodinou) alespoň tři hodiny ze své pracovní doby v průměru nejméně jednou týdně za období nejvýše 26 týdnů.
1. Pokud zaměstnanec dluží bance, úvěrové společnosti nebo jen známému a nebyla nařízena exekuce, může se veřitel obrátit na zaměstnavatele s žádostí o postupné strhávání dluhu ze mzdy. Se strháváním dluhu ze mzdy musí souhlasit zaměstnavatel a maximálně může strhnout polovinu mzdy.
2. Exekuce. Zaměstnavatel se musí podřídit exekutorovi a srážky, na rozdíl o předchozího bodu, provádět, a to až do výše tzv. nezabavitelného minima.
Vážený/á [jméno zaměstnavatele],
Rád/a bych se s Vámi setkal/a, abych s Vámi mohl/a diskutovat o mé současné mzdě a možnosti zvýšení. Chtěl/a bych vyjádřit svou upřímnou zájem o svou práci ve společnosti [název společnosti] a chtěl/a bych se pokusit vyjednat spravedlivou a adekvátní mzdu za svoji práci.
Zkušební doba umožňuje jak zaměstnavateli, tak i zaměstnanci, aby si ověřili, zda jim pracovní poměr bude vyhovovat. Zaměstnavatel během ní může posoudit schopnosti zaměstnance, a naopak zaměstnanec může zjistit, zda ho daná práce baví a vyhovuje mu pracovní prostředí či kolektiv.
Zkušební doba není automatická - musí být vždy mezi stranami sjednána, a to nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Zkušební doba nesmí být sjednána delší než:
Práce na částečný úvazek, podle analýzy portálu TIP-PRACE.cz, nabývá nebývalého rozmachu. Práce na částečný úvazek je vhodná především pro osoby se změněnou pracovní schopností nebo osoby časově limitované (např. rodiče malých dětí). Zaměstnavatelé se snaží ušetřit na mzdách a v rámci možností volí částečné úvazky. Je prokázáno, že produktivita zaměstnance na částečný pracovní úvazek je vyšší oproti zaměstnanci, který je zaměstnán na plný úvazek.
Zákoník práce výslovně zakazuje zaměstnanci pracovat na hlavní pracovní poměr nebo i formou přivýdělku pro jiného zaměstnavatele, pokud by tím konkuroval svému zaměstnavateli.