Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě, případně může být jednostranně stanovena zaměstnavatelem, a to buď vnitřním předpisem, nebo mzdovým výměrem. Bez ohledu na způsob stanovení výše mzdy však platí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.
Zaměstnavatel může cizince zaměstnávat pouze tehdy, pokud tento cizinec má:
V případě souběhu více zaměstnání může zaměstnanec konat práci pro jiného zaměstnavatele. Pokud má nový zaměstnavatel shodný předmět činnosti s „původním“ zaměstnavatelem, může zaměstnanec konat práci pro jiného zaměstnavatele jen s předchozím písemným souhlasem „původního“ zaměstnavatele.
Inspirováni Německem, kde už delší čas funguje, přijali čeští zákonodárci novinku zvanou kurzarbeit. Zaměstnavatel ji od začátku ledna může využít v situaci, kdy se dostane do finančních potíží, ale nechce propouštět. Firma možnost podat si žádost o podporu, o které následně rozhodne vláda. V případě schválení by zaměstnanci nadále pobírali sedmdesát procent své dosavadní mzdy, zaměstnavatel by z této částky hradil pouze pětinu. Zbytek mzdových nákladů by byl hrazen ze státního rozpočtu, z peněz vyhrazených na aktivní politiku zaměstnanosti.
S novým občanským zákoníkem přichází i nové pravidlo - novinka v pracovním právu - předsmluvní informační povinnost. Rozhodnete-li se na poslední chvíli nenastoupit do zaměstnání nebo jste zaměstnavateli uvedli před nástupem do zaměstnání nepravdivé údaje, můžete jít k soudu. Zaměstnavatel má povinnost postupovat profesionálně a všechny informace poskytnuté zaměstnancem prověřit. Pokud se nepravda či neschopnost projeví až v průběhu zkušební doby, má zaměstnavatel možnost reagovat okamžitým zrušením pracovního poměru, a zabránit tak další případné škodě.
Končím v zaměstnání ve zkušební době a za dva pracovní dny nastupuji do nové práce. Mám se hlásit na Úřad práce?
Zdravotní a sociální pojištění hradí za zaměstnance firma vždy za celý kalendářní měsíc. Na Úřad práce nemusíte chodit, pokud změna zaměstnavatele proběhne v rámci jednoho kalendářního měsíce.
Syndrom vyhoření byl popsán již v roce 1975 jako psychický stav, prožitek vyčerpání a často i celková únava.
Zaměstnavatel je oprávněn přidělovat zaměstnanci jakoukoliv práci, která byla sjednána v rámci pracovní smlouvy. Sjednaný druh práce tak vymezuje hranice konkrétních pracovních činností, které smí zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat.
Práce na částečný úvazek, podle analýzy portálu TIP-PRACE.cz, nabývá nebývalého rozmachu. Práce na částečný úvazek je vhodná především pro osoby se změněnou pracovní schopností nebo osoby časově limitované (např. rodiče malých dětí). Zaměstnavatelé se snaží ušetřit na mzdách a v rámci možností volí částečné úvazky. Je prokázáno, že produktivita zaměstnance na částečný pracovní úvazek je vyšší oproti zaměstnanci, který je zaměstnán na plný úvazek.
Zaměstnavatel může uzavřít se zaměstnanci dohodu o hmotné odpovědnosti. Na základě této dohody odpovídá zaměstnanec za škodu na hodnotách, které mu byly svěřeny. Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně. Dohoda o hmotné odpovědnosti nesmí být uzavřena se zaměstnancem mladším 18 let. Každý schodek na svěřených hodnotách musí zaměstnanec zaměstnavateli nahradit z vlastních prostředků. Jedinou možností zaměstnance, jak se této povinnosti zbavit, je prokázat, že schodek nezavinil.