Každý zaměstnanec se může dostat do situace, kdy bude potřebovat svému zaměstnavateli doručit písemnost. Jak tedy správně listinné písemnosti zaměstnavateli doručovat, obzvláště v případě, když zaměstnavatel příliš "nespolupracuje"?
Dosažení důchodového věku ani započetí pobírání starobního důchodu nemá na váš pracovní poměr žádný vliv. Pokud tedy máte nyní sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou, ten bude nadále pokračovat, aniž by bylo nutné sjednávat novou pracovní smlouvu nebo činit jakékoli jiné právní úkony. Navíc pokud budete pobírat starobní důchod a současně pracovat alespoň 360 dnů, budete moci požádat o navýšení důchodu.
Zaměstnanci českých firem jsou stále méně ochotní pracovat přesčas a v posledních pěti letech většina z nich hodnotí svoji práci jako nepříjemnou. Týká se to zejména zaměstnanců mladších 35 let a především žen. Mladá generace už dává svoji nespokojenost nadřízeným najevo a u pracovních pohovorů si klade podmínky.
V době čerpání dovolené má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci za každou hodinu, kterou by v daném dnu měl odprocovat podle rozvrhu směn.
Např. při 8hodinové pracovní době přísluší zaměstnanci za každý den dovolené náhrada mzdy za 8 hodin; za den, kdy měla být odpracována 4hodinová směna, přísluší náhrada mzdy za 4 hodiny apod.
Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro některou z důležitých osobních překážek v práci, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno a v některých případech i náhradu mzdy. Za důležité osobní překážky na straně zaměstnance se pak považuje například dočasná pracovní neschopnost, vyšetření a ošetření ve zdravotnickém zařízení, narození dítěte či doprovod.
Zaměstnavatel může cizince zaměstnávat pouze tehdy, pokud tento cizinec má:
Osoby nezletilé lze zaměstnávat. Týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout 40 hodin, nezletilá osoba nesmí pracovat v noci. Zaměstnavatel musí nezletilé osobě přidělit pouze práci, která bude odpovídat fyzickému a mentálnímu stavu zaměstnance. Další podmínky viz. Zákoník práce.
Zaručená mzda byla zavedena v roce 2007 společně s novým zákoníkem práce. Je to mzda, kterou může minimálně zaměstnanec dostat za danou práci s ohledem na její složitost a odpovědnost. Je stanovena na pracovní týden o 40 hodinách. Tato mzda je rozdělena do 8 skupin podle toho, co se vykonává za práce. Zaměstnanci pak náleží nejméně tato odměna a nikoliv známá minimální mzda (pokud se nejedná o první skupinu). Zaručená mzda se nevztahuje na dohodu o pracovní činnosti a o provedení práce.
I alergie může vzniknout jako následek pracovní činnosti - nemoc z povolání. Pokud se zaměstnanec domnívá, že má alergii a nemůže dále vykonávat pracovní činnost podle pracovní smlouvy, měl by se obrátit na svého ošetřujícího lékaře nebo přímo na zaměstnavatele, který by zaměstnance měl vyslat k závodnímu lékaři nebo na specializované pracoviště, které uznává nemoci z povolání. Specializované pracoviště, které je oprávněné uznávat nemoci z povolání, pak na základě těchto vyšetření a zprávy hygienické stanice vydá posudek o uznání / neuznání nemoci z povolání.
Během pracovní doby můžete navštívit lékaře, ale jen na dobu nezbytně nutnou, současně má zaměstnanec právo na poskytnutí placeného volna. Zaměstnanec by se měl především snažit, aby návštěva lékaře nezasahovala do pracovní doby nebo jen minimálně. Zdravotnické zařízení by mělo být co nejblíže bydlišti nebo pracovišti. Pokud by zaměstnanec navštívil jiné zdravotnické zařízení, za čas strávený nad rámec nutného nedostane zaplaceno.