Ukončit dohodu o pracovní činnosti, dále jen "DPČ", lze několika způsoby - dohodou, okamžitým zrušením nebo výpovědí. Pro ukončení dohody o pracovní činnosti neplatí tak přísná pravidla jako pro pracovní smlouvu, nicméně i tato pravidla stanovená zákoníkem práce je nutné dodržovat.
1. Ukončení dohodou - obě smluvní strany v dohodě o ukončení platnosti dohody o pracovní činnosti stanoví datum ukončení. Dohoda o ukončení DPČ musí mít písemnou formu.
Zaměstnavatel je oprávněn přidělovat zaměstnanci jakoukoliv práci, která byla sjednána v rámci pracovní smlouvy. Sjednaný druh práce tak vymezuje hranice konkrétních pracovních činností, které smí zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat.
S novým občanským zákoníkem přichází i nové pravidlo - novinka v pracovním právu - předsmluvní informační povinnost. Rozhodnete-li se na poslední chvíli nenastoupit do zaměstnání nebo jste zaměstnavateli uvedli před nástupem do zaměstnání nepravdivé údaje, můžete jít k soudu. Zaměstnavatel má povinnost postupovat profesionálně a všechny informace poskytnuté zaměstnancem prověřit. Pokud se nepravda či neschopnost projeví až v průběhu zkušební doby, má zaměstnavatel možnost reagovat okamžitým zrušením pracovního poměru, a zabránit tak další případné škodě.
Končí doba, kdy se člověk může stát dospělým až v osmnácti letech. Od ledna získají zletilost i šestnáctileté děti. Ve výjimečných případech to povoluje nový občanský zákoník. Nová pravidla tak mohou využít už velmi mladí podnikatelé. Pokud je nezletilému alespoň 16 let, souhlasí s tím jeho zákonní zástupci a osvědčí soudu, že má z čeho žít, je způsobilý spravovat si sám své záležitosti, pak zákoník nařizuje, že mu svéprávnost musí být přiznána. Vše je uvedeno v §33 občanského zákoníku platného od 1.1.2014:
Před prací na černo musíme důrazně varovat zaměstnavatele i zaměstnance, neboť oběma účastníkům hrozí vysoké pokuty. V prvé řadě hrozí pokuta od inspekce práce. Zaměstnanec, kterému inspekce prokáže, že pracoval na černo, hrozí pokuta až do 100.000 Kč. Pokud by se této pokutě chtěl vyhnout a například se snažil zamlčet svou totožnost, může mu inspekce práce jen za to udělit pokutu až 200.000 Kč. Mnohem hůře na tom však bude zaměstnavatel. Horní hranice pokuty pro zaměstnavatele je hrozivých 10 milionů korun.
Seriózní agentury práce (personální agentury) inzerují na seriózních internetových portálech, mají dobře zmapován pracovní trh v dané lokalitě. Pracovníci personální agentury se chovají vstřícně k uchazečům o zaměstnání a mají přehled o pracovních nabídkách v dané lokalitě. Seriózní personální agentura průběžně informuje evidované uchazeče o zaměstnání o stavu vyhledávání pracovního místa. Kompletní servis ještě není zárukou úspěšnosti personální agentury.
Ještě stále mnoho uchazečů o práci je ochotno přistoupit na práci bez jakékoliv písemné smlouvy (dohody), tedy práci na černo. Takový "zaměstnanec" se vystavuje riziku nevyplacení odměny za provedenou práci a případnému složitému dokazovaní u soudu. Zaměstanavtel se vystavuje různým pokutám ze strany FÚ, OSSZ a současně s největší pravděpodobností bude zahájeno i trestní řízení. Současnému stavu nahrává i omezení odměny u dohody o provedení práce, kde do 10.000,- Kč se odvede pouze daň z příjmu.
Hledáte způsob, jak motivovat zaměstnance a dosáhnout tak vyšších výkonů a zlepšení přístupu zaměstnanců k práci? Pokud nebudete zaměstnance dostatečně motivovat, dopustíte se závažné chyby, které může znamenat i konec prosperity nebo existence vaší firmy.
Zaměstnanec má po skončení pracovního poměru z organizačních důvodů nárok na zákonné odstupné, a to ať už končí výpovědí nebo dohodou.
Pokud došlo k rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů, náleží ze zákona zaměstnanci právo na odstupné nejméně ve výši jednoho až tří průměrných výdělků v závislosti na tom, jak dlouho trval jeho pracovní poměr u zaměstnavatele (1 průměrný výdělek/do jednoho roku trvání pracovního poměru, 2 průměrné výdělky/do dvou let trvání, 3 průměrné výdělky nad 2 roky trvání).
1. Pokud zaměstnanec dluží bance, úvěrové společnosti nebo jen známému a nebyla nařízena exekuce, může se veřitel obrátit na zaměstnavatele s žádostí o postupné strhávání dluhu ze mzdy. Se strháváním dluhu ze mzdy musí souhlasit zaměstnavatel a maximálně může strhnout polovinu mzdy.
2. Exekuce. Zaměstnavatel se musí podřídit exekutorovi a srážky, na rozdíl o předchozího bodu, provádět, a to až do výše tzv. nezabavitelného minima.