Práce z domova patří mezi nejžádanější benefity a výrazně vzrostl počet firem, které jej svým zaměstnancům umožňují. Práci z domova nyní umožnují zaměstnavatelé i v oborech, kde bychom to tolik nečekali – ve veřejném sektoru, stavebnictví, v realitách a obchodu. Důležité je ale uvědomit si, že práce z domova nevyhovuje každému. Naučit se pracovat efektivně v domácím prostředí totiž není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.
Řada firem již využívá jako lákavý nefinanční benefit možnost práce z domova. Práce z domova patří mezi nejoblíbenější zaměstnanecké výhody. Práce z domova bude patrně v nejbližší době řešena i v nové úpravě zákoníku práce. Lze očekávat, že práci z domova budou využívat i firmy, které se dosud pro nejasná pravidla práce z domova obávaly.
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů stanovených zákoníkem práce. Bezdůvodnou výpověď zákoník práce zaměstnavateli (na rozdíl od zaměstnance) neumožňuje. Důvody výpodi jsou definovány v §52 zákoníku práce:
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
Pomoci lidem získat cennou praktickou zkušenost a zlepšit tím jejich možnosti na trhu práce se snaží projekty „Stáže ve firmách – vzdělávání praxí“ a „Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání.“ Projekty realizuje Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. „Dosavadní výsledky ukazují, že stáže pomáhají účastníkům zvýšit sebevědomí a lépe se uplatnit na trhu práce. Věřím, že i můj nástupce bude na věc nahlížet stejně a že podpoří jejich pokračování,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí František Koníček.
Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě, případně může být jednostranně stanovena zaměstnavatelem, a to buď vnitřním předpisem, nebo mzdovým výměrem. Bez ohledu na způsob stanovení výše mzdy však platí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.
Je právem zaměstnavatele rozvrhovat pracovní dobu podle svého uvážení přičemž musí respektovat právní předpisy a jejich limity, sjednanou pracovní smlouvu a případně i vnitřní předpisy zaměstnavatele, které nesmí být v rozporu s právními předpisy České republiky. Pokud zaměstnavatel nařídí zaměstnanci práci nad rámec 40-ti hodinové týdenní pracovní doby, jedná se o přesčas. Zaměstnavatel může podle zákoníku práce přesčasy nařizovat jen výjimečně a z vážných provozních důvodů.
V poslední době se na Ministerstvo práce a sociálních věcí obracejí někteří poskytovatelé s dotazy, jak bude MPSV od prvního ledna 2014 přistupovat ke spolkům jako poskytovatelům sociálních služeb. S účinností od 1. ledna 2014 začne platit nový občanský zákoník, ve kterém je uvedeno, že sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky. „Rádi bychom poskytovatele uklidnili. Sociální služby budou moci poskytovat i nadále,“ říká ministr práce a sociálních věcí František Koníček.
Osoby nezletilé lze zaměstnávat. Týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout 40 hodin, nezletilá osoba nesmí pracovat v noci. Zaměstnavatel musí nezletilé osobě přidělit pouze práci, která bude odpovídat fyzickému a mentálnímu stavu zaměstnance. Další podmínky viz. Zákoník práce.
Zaměstnanec může o pracovní posudek požádat kdykoli během posledních dvou měsíců před koncem pracovního poměru, zaměstnavatel je povinen mu jej do 15 dnů od přijetí žádosti vydat.
Smyslem pracovního posudku je poskytnout případnému budoucímu zaměstnavateli hodnocení práce zaměstnance dosavadním zaměstnavatelem, včetně informací o jeho kvalifikaci a schopnostech.
Seriózní agentury práce (personální agentury) inzerují na seriózních internetových portálech, mají dobře zmapován pracovní trh v dané lokalitě. Pracovníci personální agentury se chovají vstřícně k uchazečům o zaměstnání a mají přehled o pracovních nabídkách v dané lokalitě. Seriózní personální agentura průběžně informuje evidované uchazeče o zaměstnání o stavu vyhledávání pracovního místa. Kompletní servis ještě není zárukou úspěšnosti personální agentury.